Mohou být účelové i neúčelové, záměr se většinou odráží od toho, kdo si je sjednává. Fyzické osoby si investiční úvěry typicky berou na pořízení nemovitosti k pronájmu. Podnikatelé je zase mohou využívat k nákupu investičního hmotného i nehmotného majetku (tedy třeba k financování vybavení, technologií, dopravních prostředků, stavby, koupě či rekonstrukce nemovitostí, nebo dokonce marketingové propagace).

Provozní úvěry jsou určené pro podnikatele a pohybujeme-li se v podnikatelské sféře, pak se od výše zmíněných investičních úvěrů liší v tom, že jsou flexibilnější. Slouží k financování oběžných aktiv, pohledávek, zásob a běžných i mimořádných provozních nákladů. Umožňují individuální nastavení splácení a úrokových sazeb nebo sjednání rezerv v podobě kontokorentu či resolvingu.

Vychází z tzv. pákového efektu, kdy k nákupu investičního majetku použijeme kombinaci vlastních a vypůjčených financí, přičemž právě díky úvěru mohou investovat i ti, kteří nemají na nákup investičního majetku dostatečně velký objem vlastních peněz.

Jakmile potom přináší daná investice (na kterou jsme si půjčili) vyšší výnos, než je úrok z úvěru na její splácení, jsme jednoduše řečeno „v plusu“. A tedy využíváme pákové výhody.